LKJH

Na pondělí dne 16.10. bylo nutné přistavit naší Z-226 LME k servisní prohlídce do Otrokovic. Krásné počasí těchto dnů bylo pobídkou a posádka Smrčka - Fiala se těšila na pěkný zážitek. Tak to opravdu z počátku vypadalo. Vše bylo připraveno a naplánováno. Ale první potíže nám připravila dopolední mlha. Zvedla se mrška až okolo 10-té hod !
Po startu jsme si vychutnávali pestře nabarvenou vysočinu, a radovali jsme se jak to všechno pěkně stihneme.
Možná právě to byla ta chyba. Už od Vyškova jsme viděli přízemní mlhu u Kroměříže. Celé údolí Moravy - mlha až na zem. Ani několik zatáček nepomohlo najít místo k bezpečnému letu dál. Nezbývalo než přistát na letišti Vyškov. Jaké bylo naše překvapení, když hned po našem přistání k nám přišli dva místní piloti, kteří tam také čekali na možnost odletu. Po několika telefonech a nervózním čekání k nám dorazila zpráva, že nad letištěm v Kroměříži už je dobrá viditelnost. První odstartoval L-13 SW Vivat, s tím, že vše dobře zná a ihned po přistání v Kroměříži nám zatelefonuje. Ukázalo se, že to nebylo tak snadné a doporučil nám ještě čekat. Utekla další půlhodina a my v časové tísni se znovu vydali na trať směr Otrokovice. I tentokrát byla mlha silnější a my opět jsme přistáli a čekali na rozpuštění mlhy ve Vyškově. Až na třetí pokus se nám podařilo obletět Kroměříž a najít bezpečnou cestičku do Otrokovic, kde jsme přistáli až ve 13:15 hod. Technici se na nás vrhli všichni najednou. Dopsat letovou dokumentaci, dopočítat a opravit letovou a drakovou knihu, vysvětlit nepřesné součty atd. atd. Letadlo už je mezi tím už celé odkrytované a jsou také nalezeny první závady. Naše nervozita stoupá úměrně s tím, jak mechanici nám říkají, že od nich nemusíme tak spěchat, že i na pivo můžeme večer zajít, a že nedávno jistá posádka hned přišla o letadlo, které vlastně kdoví, zda bude moci ještě létat.! No nebylo to nic veselého. Ale všichni pilně pracovali a bylo vidět, že s nás chápou. Také se netajili tím, že naší "vlečnou" hodnotí jako moc pěkný a udržovaný stroj .
Sluníčko se už sice klonilo, bylo pozdní odpoledne ale vše bylo hotovo ! Doklady, razítka, protokoly a honem na start a domů.
Velmi na nás působilo, že všichni zúčastnění se přišli podívat na náš odlet. Snad s trochu nostalgie, fandovství, ale jistě to bylo poctivé zavzpomínání nad slavnou érou letadel, která pod jejich rukama může stále létat.
Z Otrokovic jsme sice zamířili na západ, ale místo domů jsme letěli do Jihlavy, kde budou v Air servisu zjištěné závady odstraněny. K naší radosti byla v Jihlavě hned před hangárem už připravená naše Z-43 s posádkou Dr Bulava a P. Masař, kteří nás na sklonku dne dopravili domů.
Byl to pěkný opravdu letecky prožitý den, plný nečekaných překážek a překvapení. Ale ve spolupráci a vzájemné pomoci se vše podařilo a naše vlečná Z-226 bude zanedlouho opět v plné síle připravena k našim letovým provozům.
Jarda Smrčka a Honza Fiala

Na našem letišti, za zvláště drsného počasí vykonali praktickou zkoušku pilota kluzáků Petr Graman a Milan Malý. Zkoušku úspěšně složili u inspektora Ing. Luďka Klugera z AK Hosín.
Oběma novým pilotům gratulujeme.

Letošní ročník doprovázela nepříznivá dlouhodobá předpověď a tak účast 28 soutěžících byla oproti minulým rokům nízká. Svou účast na poslední chvíli zrušili všechny Rakouské týmy. Pořadatelé zažili již za 18 ročníků téměř vše, ale co přišlo z pátku na sobotu o půl 1 v noci ještě nezažili. Devastující vichřice srovnala stanový tábor, zničila nový nůžkový stan pořadatelů a utrhla zakotvený letoun AN-2. Tento 2,5 tunový kolos přemístila o 100 metrů a nakonec ho zastavila čerpací stanice. Jen díky štěstí nedošlo k větším materiálním škodám. Pořadatelům se podařilo během soboty sehnat náhradní letoun a v neděli od časného rána mohla být odskákána 3 kola, což je minimum pro započítání do českého poháru. V poledne ukončil soutěž nadlimitní vítr. Domácí Michaela Mynářová obsadila 1.místo v ženách a 2. v celkovém hodnocení.

Výsledky jindřichohradeckého poháru

Jsme vděční za podporu mistrovtví ČR v akrobacii kluzáků, které se nám dostalo od banky Sparkasse.