LKJH

Dnešní sobota je úplně poslední sobota před vánočními svátky. I když každý z nás má hlavu plnou „vánočních"
povinností přece jen zvítězila naše společná vášeň: Vánoce - nevánoce hurá na letiště !
Počasí nám přálo, vítr i oblačnost byly v normě a letadel plný hangár.
Nebudu to prodlužovat, ale ta trocha práce při přípravě provozu stála za to.
Novohradské hory i Šumava byly bílé, vypuštěné rybníky smutně prázdné, jenom lesy se svojí zelenou barvou
byly příslibem, že na jaře se všechno znovu zazelená a bude nám hej.
Naše vánoční polétání nás potěšilo, uklidnilo a také připravilo na přečkání zimního času.
Latadla snad také mohou klidně spát až do jara.
Teprve nyní cítím trochu nostalgie, ale bude to tím vánočním časem.
Škoda, že nás bylo na to polétání jenom pár. Ve větším kolektivu by bylo veseleji.
Tak pěkné Vánoce.
Petr Graman, Franta Mráz, Cempa, Jarda Smrčka a Honza Fiala

Na pondělí dne 16.10. bylo nutné přistavit naší Z-226 LME k servisní prohlídce do Otrokovic. Krásné počasí těchto dnů bylo pobídkou a posádka Smrčka - Fiala se těšila na pěkný zážitek. Tak to opravdu z počátku vypadalo. Vše bylo připraveno a naplánováno. Ale první potíže nám připravila dopolední mlha. Zvedla se mrška až okolo 10-té hod !
Po startu jsme si vychutnávali pestře nabarvenou vysočinu, a radovali jsme se jak to všechno pěkně stihneme.
Možná právě to byla ta chyba. Už od Vyškova jsme viděli přízemní mlhu u Kroměříže. Celé údolí Moravy - mlha až na zem. Ani několik zatáček nepomohlo najít místo k bezpečnému letu dál. Nezbývalo než přistát na letišti Vyškov. Jaké bylo naše překvapení, když hned po našem přistání k nám přišli dva místní piloti, kteří tam také čekali na možnost odletu. Po několika telefonech a nervózním čekání k nám dorazila zpráva, že nad letištěm v Kroměříži už je dobrá viditelnost. První odstartoval L-13 SW Vivat, s tím, že vše dobře zná a ihned po přistání v Kroměříži nám zatelefonuje. Ukázalo se, že to nebylo tak snadné a doporučil nám ještě čekat. Utekla další půlhodina a my v časové tísni se znovu vydali na trať směr Otrokovice. I tentokrát byla mlha silnější a my opět jsme přistáli a čekali na rozpuštění mlhy ve Vyškově. Až na třetí pokus se nám podařilo obletět Kroměříž a najít bezpečnou cestičku do Otrokovic, kde jsme přistáli až ve 13:15 hod. Technici se na nás vrhli všichni najednou. Dopsat letovou dokumentaci, dopočítat a opravit letovou a drakovou knihu, vysvětlit nepřesné součty atd. atd. Letadlo už je mezi tím už celé odkrytované a jsou také nalezeny první závady. Naše nervozita stoupá úměrně s tím, jak mechanici nám říkají, že od nich nemusíme tak spěchat, že i na pivo můžeme večer zajít, a že nedávno jistá posádka hned přišla o letadlo, které vlastně kdoví, zda bude moci ještě létat.! No nebylo to nic veselého. Ale všichni pilně pracovali a bylo vidět, že s nás chápou. Také se netajili tím, že naší "vlečnou" hodnotí jako moc pěkný a udržovaný stroj .
Sluníčko se už sice klonilo, bylo pozdní odpoledne ale vše bylo hotovo ! Doklady, razítka, protokoly a honem na start a domů.
Velmi na nás působilo, že všichni zúčastnění se přišli podívat na náš odlet. Snad s trochu nostalgie, fandovství, ale jistě to bylo poctivé zavzpomínání nad slavnou érou letadel, která pod jejich rukama může stále létat.
Z Otrokovic jsme sice zamířili na západ, ale místo domů jsme letěli do Jihlavy, kde budou v Air servisu zjištěné závady odstraněny. K naší radosti byla v Jihlavě hned před hangárem už připravená naše Z-43 s posádkou Dr Bulava a P. Masař, kteří nás na sklonku dne dopravili domů.
Byl to pěkný opravdu letecky prožitý den, plný nečekaných překážek a překvapení. Ale ve spolupráci a vzájemné pomoci se vše podařilo a naše vlečná Z-226 bude zanedlouho opět v plné síle připravena k našim letovým provozům.
Jarda Smrčka a Honza Fiala

Na našem letišti, za zvláště drsného počasí vykonali praktickou zkoušku pilota kluzáků Petr Graman a Milan Malý. Zkoušku úspěšně složili u inspektora Ing. Luďka Klugera z AK Hosín.
Oběma novým pilotům gratulujeme.

Letošní ročník doprovázela nepříznivá dlouhodobá předpověď a tak účast 28 soutěžících byla oproti minulým rokům nízká. Svou účast na poslední chvíli zrušili všechny Rakouské týmy. Pořadatelé zažili již za 18 ročníků téměř vše, ale co přišlo z pátku na sobotu o půl 1 v noci ještě nezažili. Devastující vichřice srovnala stanový tábor, zničila nový nůžkový stan pořadatelů a utrhla zakotvený letoun AN-2. Tento 2,5 tunový kolos přemístila o 100 metrů a nakonec ho zastavila čerpací stanice. Jen díky štěstí nedošlo k větším materiálním škodám. Pořadatelům se podařilo během soboty sehnat náhradní letoun a v neděli od časného rána mohla být odskákána 3 kola, což je minimum pro započítání do českého poháru. V poledne ukončil soutěž nadlimitní vítr. Domácí Michaela Mynářová obsadila 1.místo v ženách a 2. v celkovém hodnocení.

Výsledky jindřichohradeckého poháru